V předposledním zápase sezóny v Zaječicích se náš fotbalový tým úplně rozsypal

 

Sokol Zaječice – Sokol Ostředek 5:1 (1:0)

 

Fotbalová sezóna 2016/2017 psala tuto sobotu své předposlední dějství a náš tým čekal velmi těžký zápas na neoblíbeném hřišti v Zaječicích. Ještě nedávno znamenaly zápasy s tímto týmem pouze jednu z nutných povinností v rámci soutěže, neboť tým Zaječic se povětšinou nemohl pyšnit příliš kvalitním kádrem a také proto se dost často krčil na chvostu tabulky. Nyní však mnohé naznačovalo, že tento zápas určitě lehký nebude. Zaječice mohutně posílily a především jarní výsledky ukazovaly, že budeme nuceni čelit kvalitnímu týmu. Popravdě se nám sem nejelo vůbec lehce. A tentokrát to nebylo kvůli hřišti s převýšením průměrného kopce českého středohoří.

 

Bohužel také omluvenek se před zápasem nahromadilo více, než by bylo zdrávo. Především jsme byli nuceni se obejít bez naší brankářské jistoty Jirky Škvora, který zvolil poměrně brzkou dobu pro rekreaci. Šanci mezi tyčemi tedy dostal mladík David Luzum. Další komplikace byly absence středových hráčů. Z různých důvodů se na utkání nemohli dostavit Milan Škvor, Ondra Vildman a Jim Kapal. Ve středu zálohy a na předstoperovi jsme tedy museli dost improvizovat. K Florimu na střed si nakonec stoupl Borina a na předstopera se stáhl Lukáš Uršic, který ovšem byl ještě trochu limitován po nedávném úrazu nosu. Kraje obrany i kraje zálohy zůstaly beze změny a i útok se z důvodu zranění Standy Svobody ustálil ve složení Kuba Horák a Eda Špalek.

 

V prvním poločase jsme začali hrát směrem z kopce. Bylo tedy jasné, že bychom se měli vyvarovat zbytečných dlouhých nákopů, protože dohánět z kopce rozkutálený míč bude i pro rychlejší z nás poměrně složité. Domácí tým se naopak začal drápat na náš tým do kopce. Již od počátku bylo znát, že Zaječice opravdu do svého týmu ulovily pár skvělých fotbalistů. Především ve středu hřiště jsme dle očekávání měli problémy zachytávat pohyblivé domácí záložníky. Bohužel hned v 5. minutě jsme nechali prokličkovat středem hřiště domácího předstopera, který se přes Kamila Krejcárka a Jendu Muller prodral až do vápna. Střela z úhlu mu vůbec nesedla, ale David Luzum přesto lehký míč nedokázal zkrotit v rukavicích a domácí hráč dorážel do prázdné branky. Potom jsme již měli více ze hry, ale ani z největších závarů před brankou jsme míč za záda domácího brankáře neprotlačili. Bohužel nám ve 35. minutě rozhodčí Frydrychovský upřel zcela jasnou penaltu, když byl Eda Špalek evidentně držen oběma rukama ve vápně. Před koncem poločasu po jednom z rohu zase zabránil domácí hráč rukou na brankové čáře v cestě do sítě, píšťalka opět zůstala němá. Dlužno ale dodat, že na vstřelení gólu jsme měli dostatečný počet příležitostí a že na neodpískanou penaltu se nejde vymlouvat. Zvláště pak s přihlédnutím k tomu, co se dělo v druhém poločase.

 

Druhý poločas asi nemá cenu příliš hodnotit. Hra bez zájmu, bojovnosti, kreativity a s množstvím osobních výčitek a invektiv vyústila v další čtyři branky v naší síti. Čestný úspěch zaznamenal Venca Budka na konci zápasu po hezké akci Lukáše Uršice a Jendy Mullera. V závěrečných minutách jsme si ještě vyslechli od místních inženýrů na tribunách několik moudrých slov a jemně podaných přirovnání. Zápas skončil hrozivým výsledkem 5:1 a spousta z nás mlčky opustila zaječické hřiště.

 

Celou sezónu jsme hráli dobře, bojovali a táhli za jeden provaz, ale druhý poločas v Zaječicích jsme všechno dobré z celé dosavadní sezóny, co se nám podařilo vybudovat, zadupali do země. O prvním místě v tabulce bylo tak jako tak rozhodnuto, přesto je bezkrevný výkon neomluvitelný. Postoupit stále ještě můžeme z druhého místa. Vnucuje se ale otázka, zda je v silách mužstva učinit tento velký krok a odehrát příští rok se ctí. Především je varováním, jak se v takovém zápase dokážeme rozložit po psychické stránce a že absence pár klíčových hráčů úplně převrátí naši hru praktikovanou po valnou část jara. Nejsmutnější ale je, že se v druhém poločase v Zaječicích vytratila jakákoliv radost ze hry. V příštím kole přivítáme doma Netvořice, které nás, pomineme -li tento zápas, jako jediný tým v tomto ročníku porazil. Máme jim tedy co vracet. Chce to zmobilizovat síly a opět přesvědčivě vyhrát, abychom si o týden později v zápase za odměnu proti XI. internacionálů ČR dopřáli opět tu prostou fotbalovou radost.

 

Sestava: Luzum - Fiala, Krejcárek, Uršic, Muller - Měchura, Procházka, Florián, Nerad - Špalek, Horák

 

Střídali: Sadílek, Sedlmaier, Kanchyi, Budka

 

Kamil Krejcárek