Kronikářství

Historie kronikářství

  Záznamy a zápisy v kronikách jsou nejoblíbenějším pramenem k dějinám našich obcí a jsou velmi starou tradicí. Nejvyšší purkrabí český Karel Chotek (1783–1868) se inspiroval v Bavorsku a 31. srpna 1835 vydal historicky první guberniální nařízení o pamětních knihách na našem území, které zavedlo povinnost vést kroniku ve všech městech, městysech, obcích světské i duchovní vrchnosti. Zda v Petroupimi byla obecní či školní kronika zavedena, není známo.

   Teprve nařízením z 30. ledna 1920 bylo ustanoveno, aby Obecní úřady zavedly psaní pamětních knih či kronik. Toto nařízení, jenž platilo do roku 2006, podrobně stanovilo náležitosti kroniky, povinnosti kro­nikáře a upravilo činnost letopisecké komise.       
             
   V souvislosti se změnou státních poměrů v roce 1939 vydalo Minister­stvo školství a národní osvěty předpis, který ukládal, aby obecní kroniky byly soustředěny nejprve na okresních úřadech a později byly odvezeny do zemských archivů v Praze a v Brně. V obcích byly založeny nové kroniky, které se musely vést přísně v duchu německé ideologie. Po válce byly vráceny předválečné kroniky obcím. 

   Po roce 1948 došlo k určitému zpolitizování kronikářské činnosti. Výrazem doby byl Výnos Ministerstva kultury o vedení kronik - Sbírky instrukcí pro národní výbory z roku 1956. Ve výnosu je uvedeno, že „funkcí kronikáře pověřuje rada MNV občana odda­ného lidově demokratickému řízení, který politickou vyspělostí a všeobecnými znalostmi zaručuje řádné vedení kroniky.“ Zápisy v kronikách té doby jsou plné úspěchů zemědělců v pětiletkách, plnění závazků apod. Schopným kronikářům se jen velmi těžko dařilo do zápisů prosadit mnohé místní události. Mnozí tak vedli kroniky dvě – jednu oficiální (schvalovanou MNV, metodikem a místní komunistickou organizací) a druhou neoficiální. Události z těchto kronik mohly být zapsány až po roce 1989. Přesto původní oficiální kroniky jsou dokladem své doby, doby, ve které jsme žili. Mnoho kronik se nenávratně ztratilo, jinde se kronika přestala psát vůbec.  
                                                                                                                       
   Po roce 1989 pronikly do kronikářství i nové metody – počítače, digitální fotoaparáty, internet a video. Od poloviny devadesátých let je patrný určitý posun v přístupech ke kroni­kám a kronikářům. Vznikla nová občanská sdružení angažujících se v místní kultuře, došlo k návratu k místním tradicím, to vše se stalo hlavním zdrojem zápisů v kronikách. Kronika se stala jedním z kritérií pro hodnocení v soutěži o Vesnici roku, kroniky se staly součástí identity obce.                                                                                                                         

   Poslední vydaný zákon o kronikách obcí je zákon č. 132/2006 Sb., o kronikách obcí ze dne 14. 4. 2006. Podle uvedeného zákona je kronika vedena jako ručně psaná kniha s čís­lovanými listy nebo v elektronické podobě s následným tiskem číslovaných listů po uzavření každého kalendářního roku na trvanlivém papíře určeném pro dokumenty, které se zajistí vazbou, přičemž nedílnou součástí kroniky je příloha, která obsahuje písemné, obrazové nebo zvukové dokumenty doplňující zápis v kronice. Je povinností obce zabezpečit kroniku proti ztrátě, poškození a neoprávněnému přístupu. Tento zákon vymezuje pravidla pro nahlížení do kroniky a využití kroniky. Do kroniky může každý nahlédnout ve vymezené době na obecním úřadě a děje se tak pod dohledem kronikáře.

Kronikářství v Petroupimi

   Kronika obce Petroupim je psána ručně. Se psaním započal již v roce 1929 první petroupimský kronikář Karel Patka. Za pouhé dva roky zaznamenal dějiny Petroupimi od dávnověkosti, spolkovou činnost v obci a historii jednotlivých nemovitostí.                  
  
   V letech 1931-1940 v jeho činnosti pokračoval starosta obce Karel Kovář. Protektorátními úřady, na základě předpisu z roku 1939, byla Petroupimská kniha obecní uzavřena a odebrána ke dni 1.ledna 1940. Z Prahy z archivu země České, kde byla kniha založena, ji přivezl až v červenci 1945 Václav Čermák, syn řídícího učitele, tehdejší žák VII. třídy reálného gymnasia v Benešově.     
                                                                         
   Třetím kronikářem se stal v roce 1944 rolník Josef Šindelář. Josef Šindelář začal psát novou kroniku, zpětně zapsal všechny chybějící roky a po devíti letech se vzdal pro stáří funkce obecního kronikáře.
MNV v Petroupimi svěřil tuto funkci dosavadnímu knihovníkovi místní knihovny Jaroslavu Šilínkovi, ale z let 1953-1988 nejsou v obecní kronice žádné záznamy. Výjimkou jsou roky 1983-1984, kdy byl pověřen psaním obecní kroniky řídící učitel Karel Vacek.               
Náročného úkolu, obnovit po třiceti letech psaní obecní kroniky, se ujala v roce 1988 paní Hana Pechová, účetní JZD Petroupim. Byla založena již třetí Kronika obce Petroupimi, shrnuty základní informace o obci, dále následují zápisy z jednotlivých let.                            

   Mé jméno je Jaroslava Škvorová, pracuji jako vychovatelka ve školní družině v Poříčí nad Sázavou a obecní kroniku vedu od roku 2010. Za čtyři roky činnosti byly doplněny chybějící zápisy z minulých let, byl založen archiv, popsány dobové fotografie z archivu OÚ, kronika je rozšířena o 7 příloh. Připravila jsem podklady pro panel obce Petroupim pod rozhlednou Špulka, podílela jsem se na vypracování charakteristiky obce, povinné pro účast v Soutěži vesnice roku 2014. V této soutěži získala Petroupim  Diplom za vedení obecní kroniky. V současné době mám rozpracovány dvě přílohy – fotokniha 2014 a spolková činnost v obci.


Přílohy Kroniky obce Petroupim

Příloha č.1           Plakáty a pozvánky
Příloha č.2           Výstřižky z tisku
Příloha č.3           Doslovný opis kronik obce Petroupim  (doplněno 2014)
Příloha č.4           Petroupec  – Historie nemovitosti (2012)
Příloha č.5           Sembratec – Historie nemovitostí (2012) 
Příloha č.6           Petroupim – Historie nemovitostí (2013) 
Příloha č.7           Fotokniha – Petroupim 2013 (2014)     


Petroupimští kronikáři:
1929 - 1930        Karel Patka, Petroupim č.p. 49
1931 - 1940        Karel Kovář, Petroupim č.p. 3
1940 - 1945        kronika odebrána a uložena v zemském archivu                   

1945                    kronika vrácena obci

1940 - 1944        dodatečné zápisy Josef Šindelář
1944 - 1953        Josef Šindelář, Petroupim č.p. 40   
1953 - 1988        kronika nebyla vedena
1983 - 1984        Karel Vacek, Petroupim č.p. 49
1988 - 2006        Hana Pechová, Petroupec čp. 1
2006 - 2010        dodatečné zápisy Jaroslava Škvorová  
2010 - dosud      Jaroslava Škvorová, Petroupec č.p. 18