• Obec Třebešice
  • Obec Struhařov, Býkovice
  • Rozhledna Špulka
  • Obec Xaverov
  • Obec Všechlapy
  • Obec Vranov
  • Obec Vodslivy
  • Obec Teplýšovice
  • Obec Soběhrdy
  • Obec Psáře
  • Obec Postupice
  • Obec Popovice
  • Obec Petroupim
  • Obec Ostředek, Třemošnice
  • Obec Litichovice
  • Obec Kozmice,Kaplička v Kácově Lhotě
  • Obec Chotýšany
  • Obec Drahňovice, hasičské muzeum
  • Městys Divišov, mateřská škola
  • Městys Český Šternberk
  • Obec Čakov - koupaliště
  • Obec Bílkovice, kamenolom

Hasičský sbor

Oba sbory jako samostatné byly založeny v roce 1911 zásluhou pana Josefa Otla, pozdějšího poslance agrární strany a velké osobnosti obce, okolí a hlavně Vlašimi, kde v roce 1935 pomohl vybudovat závod Sellier a Bellot. Předcházela tomu také velká povodeň 1906, kdy po silné bouři se protrhly hráze rybníků u Jankova, v Postupicích a Smilkov rozvodnil říčku Chotýšku a vše okolo bylo zničeno, včetně mlýnů. Pan Olt vycházel z toho, že v okolí již hasičské sbory plnily organizované zabezpečování občanů před živly a tak více jak sto občanů oba sbory v rámci obecního úřadu Takonín zaregistrovaly a jen válka 1914 – 1918, jako všude, rozvoj zbrzdila. Dvanáct spoluzakládajících členů – místních občanů se již domů nevrátilo, ale život musel jít dál. Malá zemědělství u každého z domků byla obživou, k tomu dva Oltovy mlýny, lom a pila, v zimě práce v obecním lese. V šedesáti domcích v Bílkovicích, 27 v Takoníně a do obce patřící i Moravsko, kde v 6 číslech žilo přes 20 lidí měla obec celkem po I. světové válce přes 450 občanů, ještě po druhé světové válce to bylo na 400, ovšem dnes obec vymírá a dětem a vnukům se zde již nelíbí, takže počet je jen mírně nad 200 občanů.

Mnoho údajů o sborech a životě v obci je známo jen z vyprávění, nebo z již prožitých let od třicátých dosud, takto jsou vedeny i obě kroniky sborů a obecní kroniky, ještě z minulého století se ztratily.

A jak šel život ve sborech – velké nadšení hasičů, účasti na okolních, již tehdy začínajících cvičeních, zájem o tehdejší skromnou techniku a hlavně výcvik. Stejnokroje se nakupovaly ze sbírek, příspěvků a z výtěžků zábav, proto také pan Olt již v roce 1921 zde založil při sboru i čtenářsko ochotnickou jednotu a divadlo se zde ujalo a přinášelo peníze do pokladny, hrálo se nejen v Bílkovicích, ale i v Takoníně, Slověnicích, Radošovicích a pochopitelně i v dalším okolí. Centrem byly právě Bílkovice a malý sál u Litošů, kde na 72 m2 se hrály i tři hry za rok vždy 2x a ještě se vyjíždělo prý do Čechtic , Domašína a jinam a hrály se „kusy“nemalé jako Psohlavci, Maryša, Její pastorkyňa, Lidice, Lucerna, Jízdní hlídka, Zlý jelen, Kalibův zločin (zde kroniku zlikvidovala neznalost lidí při skartaci v roce 1990, kdy přišli na obecní úřad noví lidé, včetně pracovníků okresu), ochotníci skončili v roce 1952, kdy se počali tvořit JZD a lidé přestali spolu hovořit a rozešli se pro politické názory.

V obou sborech se vystřídalo mnoho mužů, o funkce se ještě před padesáti roky div prý neprali, za čest si každý považoval, když šel v uniformě. Pochopitelně se  v obou obcích postavili malé zbrojnice, doplňovala se výzbroj a výstroj, získávali se mladí lidé, v zimním období se prováděla různá školení, testy, ještě před 20 roky soutěže o odznaky vzorný požárník III. a II. Třídy. Vytvořily se okrsky, konány schůze, okrsková cvičení, námětová cvičení, žňové hlídky zpřísněné v době socializace a o žních.

Členové sborů se účastnili 1. májů ve Vlašimi a později v Divišově, vždy na 9. května až do roku 1990, byla v Bílkovicích stavěna čestná stráž u hrobu rudoarmějce, v letech 1970 – 1972 byla v Bílkovicích postavena velká požární zbrojnice, dále konány brigády na akce „Z“ u MNV, jako bylo vybudování vodních nádrží, výstavba prodejen, dětských hřišť a kanalizace v obou obcích, v Bílkovicích pak GO školy. Pomáhali místnímu JZD při senosečí, výmlatech a později již jen ve sběru slámy, ale ne jen manifestačně 1x či 3x ale dlouhodobě.

Oba sbory konají pravidelně, vždy koncem roku, své valné hromady (VČS), po uzavření hospod u Tůmů v Takoníně roku 1978 a u Litošů v Bílkovicích roku 1988 se schůze konají v bývalé prodejně v Takoníně a v šatnách fotbalového hřiště v Bílkovicích.

Požáry v obci v Takoníně v roce 1946 u Hrubců, 1956 vepřín u Hrdinů a stoh slámy JZD a v Bílkovicích pak roku 1928 Litošova stodola, 1934 u Měchurů a u Kudrnů č. p. 27, v paměti je velký požár 17.8.1996 u Jirotů.

Stříkačka v Takoníně byla zakoupena jako válečný výrobek, se záměrnou vadou, za 29 tis. , 200m hadic za 11,5 tis.a další dodatky celkem za 49 tisíc Kč. Za zmínku stojí ještě, že 9 mladých lidí z Takonína bylo totálně nasazeno v „říši“. Stejně jako v Bílkovicích bylo při sboru v Takoníně  výborné ochotnické divadlo, volejbalové mužstvo a 11 člená dechová hudba vedená bratry Novotnými (dnes J. Sysla z Chotýšan). Asi před dvanácti lety takonínští hasiči zahájili velmi hezkou a zdařilou akci „setkání rodáků“, a to každý třetí rok. Dnes v Takoníně lidí ubývá a je zde jen 30 trvale žijících obyvatel, jinak letní hosté a potomci přijíždějí na víkendy. Takonín byl v době slávy tj. od II. světové války spjat s benešovskou chatovou osadou „Večerní hvězda“.

S účastmi na okrskových soutěžích to bylo slabší, zejména v Takoníně, kde se již po II. světové válce soutěží nezúčastňovali, neboť se obec vylidňovala, 4 rodiny odešly do pohraničí a mnoho tehdejších mladých se vyženilo mimo obec Jen v roce 1946 se prvního velkého hasičského cvičení na školním hřišti v Třebešicích zúčastnily oby naše sbory, dále pak se soutěží účastnili jen Bílkovice, a to jak za okrsku Domašín, později Chotýšany, Kozmice či Struhařov, když se tyto dva okrsky spojují. 12. září 1998 se Bílkovice zúčastnily, i když neúspěšně, soutěže při 120 výročí v Divišově. Velice pěkné jak po stránce příprav akce, ale i úrovní cvičení sborů byly oslavy na počest 70 let obou sborů v roce 1981, rovněž i další v roce 1991 při 80 výročí. Členové věří, že se dožijí i 90 výročí sborů Takonín a Bílkovice v roce 2001, čímž završí, jako válečná a poválečná generace, jedno období a bude vzpomenuto těch, kteří s panem Oltem stáli u zrodu v roce 1911 a jejich děti, dnes již i vnuci, udržují velkou tradici nejstarší organizované složky v obci a vstoupí tak do třetího tisíciletí, dvacátého prvního století.

Je nutné poděkovat hasičům, aktivním dlouholetým členům a současně i funkcionářům obou sborů, jako bratřím Oltovi, Barešovi, Martínkovi, Vobeckému, Bžochovi, Zákostelnému, Litišovi, Machovi, Voříškům, Hromadovi, Reidingerovi, Bejblovi, Jirotovi, Zímovi, Březinovi, Srbovi a dalším z Bílkovic, Tůmovi, Šplíchalovi, Kubálkovi, Dřízhalovi, Remkovi, Hrubci, Syslovi a dalším, kteří nás předešli z Takonína.

Poděkování patří i současným zasloužilým členům a funkcionářům, jako Jar. Bránišovi a Lad. Bílému za práci , kterou pro sbory dělali při své profesionální práci v závodním požár. sboru Blanických strojíren ve Vlašimi, dále pak Hromadovi, Palečkovi, Tůmovi, Hrdinovi, Měchurovi, Hrdinovi, Zimovi, Semerádovi, Blažkovi, Březinovi, Barešovi, Kopovi, Málkovi, Bždochovi, Váňovým, Hrubému, Heřmanovi včetně členů soutěžních družstev a novým mladým členům aby v klidu a míru zajistili oslavy 90 let a připraví sbory na rok 2011, kdy  oslaví 100 let hasičů v Takoníně a Bílkovicích.

Pro stále se snižující členskou základnu byl nucen obecní úřad spolu s okresními orgány přistoupit ke sloučení obou sborů pod jeden sbor s názvem SDH Bílkovice – Takonín se sídlem v Bílkovicích, i tak je však v Takoníně zachována hasičská zbrojnice se stříkačkou a současnými 11 členy. Zásahová jednotka je složena povětšinou z místních občanů z Bílkovic. Sloučení bylo provedeno na OÚ za účasti zástupců obce a obou sborů po požáru 14. srpna 1996 v Bílkovicích u Jirotů a přednosta okr. úřadu k tomu vydal přesný pokyn v září 1996.

Členská základna k 1. lednu 1999. Celkový počet 33 členů.

 

 

Hasičská Kronika Okresu Benešov vydálo

Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska okresu Benešov 1999